Preambule
Psychoterapeuti respektují důstojnost a hodnotu jednotlivce a usilují o zachování a ochranu základních lidských práv.
Průběžně rozvíjejí své poznatky o lidském chování, o tom, jak lidé rozumějí sami sobě a ostatním, a využívají tyto poznatky pro dobro lidí.
Při dosahování těchto cílů vynakládají veškeré úsilí k ochraně zájmů lidí, kteří vyhledávají jejich služby, jejich blízkých (není-li to v rozporu s potřebami klientů), a všech účastníků výzkumu, kteří se mohou stát zkoumanými objekty.
Psychoterapeuti respektují ostatní členy své profese a příbuzných oborů a dělají vše, co je v jejich silách a co není v rozporu se zájmy klientů, pro to, aby poskytovali úplné informace a vzájemně se respektovali.
Své dovednosti používají pouze pro účely, jež jsou v souladu s těmito hodnotami, a vědomě nedopustí jejich zneužití.
Psychoterapeuti požadují svobodu komunikace a dotazování a přijímají zodpovědnost, kterou tato svoboda vyžaduje: způsobilost, objektivitu při uplatňování dovedností a starost o nejlepší zájmy klientů, kolegů, studentů, účastníků výzkumu a členů společnosti.
Psychoterapeuti ve snaze dosáhnout těchto ideálů plně souhlasí s etickými zásadami v následujících oblastech:
ZÁSADA 1. – ODPOVĚDNOST
Při poskytování služeb dodržují psychoterapeuti nejvyšší standardy své profese. Přijímají odpovědnost za důsledky svého jednání a vynakládají veškeré úsilí, aby zabezpečili vhodné využití svých služeb.
ZÁSADA 2. – KOMPETENCE
Všichni terapeuti sdílí odpovědnost za udržování vysoké úrovně kompetencí v zájmu veřejnosti a profese jako celku. Psychoterapeuti si jsou vědomi hranic své kompetence a mezí terapeutických technik. Poskytují pouze takové služby a používají pouze takové techniky, ke kterým je opravňuje výcvik a zkušenost. V těch oblastech, kde uznávané normy ještě neexistují, přijímají psychoterapeuti všechna opatření nezbytná k ochraně zájmů svých klientů. Sledují informace z oblasti zdravotnictví, vědy a své profese, které mají vztah ke službám, jež poskytují.
ZÁSADA 3. – ETICKÉ A PRÁVNÍ NORMY
Morální a etické zásady chování psychoterapeutů jsou stejnou měrou jejich osobní záležitostí jako pro jakéhokoliv jiného občana, s výjimkou případů, kdy by mohly ohrozit plnění pracovních povinností nebo snížit důvěru veřejnosti v psychoterapii a psychoterapeuty. Co se vlastního chování týče, jsou psychoterapeuti vnímaví k převažujícím společenským normám a k dopadu, který může dodržování nebo narušování těchto norem mít na výkon jejich profese. Psychoterapeuti si jsou rovněž vědomi možného dopadu svého chování na veřejnosti na schopnost kolegů vykonávat své pracovní povinnosti.
ZÁSADA 4. – DŮVĚRNOST
Primární povinností psychoterapeutů je respektovat důvěrnost informací získaných od osob v průběhu své psychoterapeutické práce. Ostatním tyto informace sdělují pouze se souhlasem dané osoby (nebo jejího zákonného zástupce), s výjimkou těch neobvyklých případů, kdy by nesdělení informace pravděpodobně uvedlo danou osobu nebo jiné osoby do nebezpečí. Psychoterapeuti informují své klienty o právních hranicích důvěrnosti. Za normálních okolností by měl být souhlas s odhalením informace získán od dotyčné osoby písemně.
ZÁSADA 5. – ZÁJMY KLIENTA
Psychoterapeuti respektují integritu a chrání zájmy lidí a skupin, se kterými pracují. Dojde-li ke střetu zájmů mezi klienty a institucemi zaměstnávajícími psychoterapeuty, objasní psychoterapeuti povahu a směřování svých povinností a odpovědnosti a informují obě strany o svých závazcích. Psychoterapeuti plně informují klienty o smyslu a povaze každého hodnocení, léčby, vzdělávacího nebo výcvikového procesu a otevřeně upozorní, že klienti, studenti, účastníci výcviku a výzkumu mají v rozhodnutí o své účasti možnost svobodné volby. Nutit lidi zúčastnit se nebo setrvat ve využívání služeb je neetické.
ZÁSADA 6. – PROFESNÍ VZTAHY
Psychoterapeuti jednají s ohledem na potřeby, odlišné kompetence a povinnosti svých kolegů psychoterapeutů, psychologů, lékařů a pracovníků jiných profesí. Respektují práva a povinnosti institucí nebo organizací, se kterými jsou tito kolegové provázáni.
ZÁSADA 7. – VEŘEJNÁ PROHLÁŠENÍ
Veřejná prohlášení, oznámení o poskytovaných službách, reklama a propagační aktivity psychoterapeutů slouží k tomu, aby si veřejnost mohla vytvořit informované názory a měla možnost volby. Psychoterapeuti přesně a objektivně uvádějí svoji profesní kvalifikaci, členství a funkce, a také takto uvádějí informace o institucích nebo organizacích, se kterými mohou být spojováni a kterých se tato prohlášení týkají. Ve veřejných prohlášeních, kde psychoterapeuti poskytují psychoterapeutické informace, odborné názory nebo informace o dostupnosti jednotlivých technik, produktů, publikací a služeb, zakládají svá tvrzení na obecně přijatelných zjištěních a technikách, plně přitom uznávají jejich meze a připouštějí pochybnosti o nich.
ZÁSADA 8. – DIAGNOSTICKÉ TECHNIKY
Při vývoji, publikování a využívání psychoterapeutických nebo psychologických diagnostických technik psychoterapeuti usilují o prosazování nejlepších zájmů a prospěchu klienta. Výsledky chrání před zneužitím. Respektují právo klienta znát výsledky, učiněné interpretace a základy, ze kterých vychází jejich závěry a doporučení. Psychoterapeuti v mezích zákona vyvinou veškeré úsilí, aby testy a ostatní diagnostické techniky zůstaly v bezpečí. Snaží se zajistit, aby i ostatní využívali diagnostické techniky vhodným způsobem.
ZÁSADA 9. – VÝZKUM
Rozhodnutí provést výzkum spočívá na uváženém rozhodnutí každého psychoterapeuta o tom, jak nejvíce prospět humanitním vědám a blahu lidí. Po rozhodnutí o provedení výzkumu psychoterapeut zvažuje různé možnosti, jak lze energii a zdroje výzkumu investovat. Na základě této úvahy psychoterapeut vede výzkum s ohledem na důstojnost a prospěch účastníků, a má na vědomí předpisy a profesní normy týkající se vedení výzkumu s lidskými účastníky.
Plná verze etického kodexu s podrobnostmi ke každé zásadě – ČAP, září 2023